Předvánoční pohoda

 Vánoční čas. Už je tu zas. U nás už mají holky poslány dopisy a doufají, že jim Ježíšek/Santa/Father Christmas něco přinese. Já bych si potřebovala Ježíškovi naspat o tučný šek, který by mi pak mohl přinést jako překvapení. Tyhle Vánoce jsou trochu víc chaotičtější než minulé a já se nemůžu dočkat, až bude po všem. 

Začnu od začátku, co je u mne nového za těch pár měsíců.

Začala jsem cvičit a se sebou něco dělat. Rozhodovala jsem se o tom již delší dobu, kdy jsem chtěla se přidat a něco dělat, ale stalo se to až během prázdnin, kdy jsem potřebovala utéct z domu a prostě ty malé špunty (čtěte parchanty) neslyšet, jak ječí. Tady jsem bohužel nenašla žádnou kavárnu, kde by se dalo každý den schovat a pozorovat tam krásné kavárníky. Proto jsem se rozhodla pro posilovnu s tou vidinou i nějaké vizuální změny. Začala jsem hlavně boxovat, což byl vždycky můj malý sen. Vybít svou cholerickou náladu na pytli. Musím se pochlubit, že mě pan trenér chválí a prosí mě, abych už nestrašila jako klienty, že se mě bojí - na tom stále pracuji.  Taková slušná holka jsem! Do ringu mě ale nikdo nikdy nedostane, že bych támhle mlátila lidi to ne. Já jen tak pro zábavu s pytlem.  Pak chodím plavat a občas sem i tam běhat. Dalším sportem/činností, co jsem vždycky chtěla zkusti byla yoga.

Tak já vám tady říkám, jak mám ráda box, že se potřebuju vymlátit a pak chodím na yogu, což je uplně něco jiného. Nechtěla jsem ji nikdy extra dělat, protože jí dělají všichni a hlavně jsem si vždycky říkala, že to není nic pro mě. Budem ležet na zemi, protahovat se a co jako? Nuda a ještě k tomu nejsem extra spirituální člověk.  Nicméně jsem to zkusila poprvé, pak šla po druhé a no a od té doby chodím pravidelně Někdy na víc hodin. Tady přichází to, že se musím přiznat, že mě ani nepřitahuje ta yoga, jako pan učitel yogy, který se stal mou inspirací a teď už i mým přítelem. Slovo dalo slovo a my se díky yoze dali dohromady. Úplně nevinně z ničeho nic. Jednou jsem přišla pozdě a pak jsme se začali bavit o České republice, o yoze, o mých zkušenostech  a pak z toho bylo rande. No…teď zkráka musím cvičit yogu, i kdyby se mi nechtělo a někdy i dělat extra privátní hodiny! 

Stále se na tom pracuje...

Mezi mé další novinky je ukončení smlouvy a stěhování se na konci ledna do svého. Dlouho jsem to odkládala, ale už je čas se posunout a začít žít ten dospělý život: placení elektriky, plynu, telefon, daně a hlavně nájem. Už nechci mít nikoho za zády, kdo mě bude chránit a tyhle věci dělat za mě.. Odcházím od nich na konci ledna (datum ještě není stanoveno) a budu si hledat novou práci/práce. Budu dál pracovat na part time jako chůva/nanny, kdy se budu starat o děti a pak bych si ráda našla něco k tomu jiného. Vím, že jsem slibovala, že už si najdu něco jiného od září, ale s tím rozvrhem, co teď mám se to prakticky nedá stíhat. Pracuju každý den do sedmi do večera a ještě abych i víkendy trávila někde pryč, se mi úplně nechtělo. Avšak jsem nezahálela a našla jsem si práci v charitativním obchodě, který pomáhá dětem. Splněný sen! Je to krásný boutique s oblečením s hračkami, DVD, CD a šperkami. Pracuji tam každou sobotu, kde prodávám, třídím, čistím a hlavně se bavím s lidmi! Můj manager je typický angličan. Občas nerudnej, ale dokáže se i zasmát a pobavit se. Už jsme tam měli i Hallowenskou párty s ostatními lidmi, co tam pracujou. Uplně jiná energie než s dětmi. Moc mě to baví. V Anglii charity mají velkou váhu a já doufám, že si toho všimnou i mí budoucí zaměstnavatelé.  Jsem ve fází rozhodování se, co budu dělat. Jako hlavní job chci mít něco jiného, než být s dětma, ale v rámci jistoty chci dělat pár hodin hlídání. Včera jsem zrovna měla pohovory u nějakých rodin. Jedna větší hrůza, než ta druhá. Ještě se uvidí. Rozhodně napíšu, jak se to má.

Můj obchůdek s oblečením

Sešlost dobrovolníků u nás v obchodě. Nejlepší bylo, že jsme pili víno v jednu hodinu odpoledne a zákazníci normálně chodili 

Do toho se teď 15.prosince s rodinou stěhujeme do nového baráku, který koupili a zrekonstruovali. U nás je to šílené. Teď celý týden nám tu bydleli jejich kamarádi, kteří pomáhali s malováním a dokončováním baráku. Včera přijel dědeček pomáhat. Všichni jsou z toho šílení. Pomalu se balíme a všichni se i stále snažíme dělat normální práce u toho, což právě přidává na nervozitě.  Moje první velké životní stěhování do jiného baráku. Opravdový zážitek. Proto se už nemůžu dočkat na Vánoce, kdy budu mít čtrnáct dní dovolenou.  Nejedu nakonec  do České republiky, abych mohla šetřit a hlavně už mám i domluvenou nějakou práci, ale nebudu sama! Nejdřív to vypadalo, že přijedou mí rodiče, ale z toho bohužel sešlo. Proto jsem domluvená s kamarádkou, že uděláme naše Vánoce v Londýně! Všude samé jídlo a pití! Hureey! Na Silvestra mi přijede moje dlouholetá kamarádka Ivet z České republiky, takže budeme cestovat, zkoumat, jíst a hlavně slavit! Pak po novém roce, kdy se všechno zklidní a já si najdu práci, tak bych přijela domů a vše to dohnala. 

K dnešnímu článku by to bylo asi všechno!

Doufám, že se máte dobře a užíváte si Vánoční atmosféry. Hlavně všichni v klidu a ve zdraví!

Zase brzo načtenou!

Vaše Resa Traveler